Devítiletý pejsek Genji (čti Genži, na obrázku vlevo), kterého opatrujeme, musel na operaci močového měchýře. Nešlo mu čůrat...

Jak to celé probíhalo?

4.4. - Nejde mu čůrat, první pokus

Celý den nejde pejskovi močit, odpoledne jedeme na nejbližší veterinu, kde paní doktorka kontroluje velikost močového měchýře pomocí sona. Už je jako grep. Za jeho plného vědomí ve stoje se mu snažíme aplikovat katetr (tzv. cévku) do močové trubice a zprůchodnit tak močovou cestu, aby se mu ulevilo. Bohužel se nepodařilo - cesta je neprůchozí a jsme odkázáni na spádovou pohotovost do Plzně.

Je devět večer a na pohotovosti v Plzni se po dalším sonu a rentgenu snažíme Genjimu aplikovat sedativa a pokusit se zprůchodnit čůrací cestu vleže. Sedativa však ani napodruhé po zvýšené dávce nepůsobí, po 40 minutách se pes postaví a dokonce se i oklepe. Paní doktorka to prý ještě nezažila. Tradiční tvrdohlavá akita prostě spát nebude. Zavádíme kanylu do zadní nohy a aplikujeme narkotika - za chvíli spí jako třicetikilové štěňátko. Během operace opět zvedá hlavu, tak přidáváme trochu narkotik. Cestu se s velkými obtížemi podařilo zprůchodnit slabším katetrem, odčerpali jsme moč z měchýře pomocí inj. stříkaček a katetr nakonec z močové cesty vyňali. O půlnoci jedeme domů a přejeme si, aby až se probere, mohl čůrat...

5.4. - Nejde mu čůrat, druhý pokus

Z narkózy se probouzí hned po návratu domů, ale ráno opět nečůrá, přestože se o to několikrát pokouší. Ani kapka. S podezřením na možné otoky po zákroku předešlého dne volíme vyčkávací taktiku a doufáme, že odpoledne už bude čůrat. A protože člověk mnohdy upřednostňuje zaměstnání a práci před zdravím svým i zdravím ostatních, jdeme jako správní občané podpořit růst HDP České republiky. Odpoledne Genjik stále nemočí a tak v 18 hodin opět vyrážíme na plzeňskou veterinu. Operaci zahájíme ve 21:00 a budeme se snažit otevřít a vyčistit močový měchýř od nežádoucích kamenů a písku.

Operace, původně plánovaná na 1 - 2 hodiny, trvá 3 hodiny. Během ní nastaly komplikace a musel se provést i podélný řez močové trubice, aby byla vyčištěna. Po provedení řezu jsme však zjistili, že úzký průchod močové cesty je u něj přirozený a Genjik se tak prostě narodil a je náchylný i na drobné usazeniny v močových cestách. Nezbývá, než močovou trubicí zavést opět slabý katetr, který bude při rekonvalescenci náchylnější na ucpání. Další komplikací bylo uvolnění kanyly s narkotikem v zadní noze během operace a narkotická látka se dostala mimo krevní oběh do svalu pravé zadní nohy. A to pak prý několik dnů moc bolí. Auíííí. Kanyla byla převedena do pravé přední a pokračujeme...

Vše je s největší pečlivostí sešito, Genjik dostává dvojitou dávku antibiotik, výživu (NaCl neboli fízák) do žíly a pomalu se začíná probouzet. Jedeme domů s haldou instrukcí k pooperační péči.

6.4. - Po operaci první den

Genji je zvyklý být celoročně venku, ale po operaci je nutné mu zajistit teplotně stabilnější a čistší prostředí. Výživa mu dokapala ve 4 ráno a celou dobu bylo nutné jej hlídat, aby necestoval a neublížil si. Už kouká a je plně při vědomí i když unaven a bolestivý po náročné operaci. Roztomile reaguje pomalým vrtěním ohonu. Občas zakňučí, zapíská. V 8 mu dáme do žíly Tramal proti bolesti a pak znovu v 16 hodin. Před podáním léku nitrožilně je potřeba kanylu zprůchodnit z injekční stříkačky k tomu určenou tekutinou a přitom dávat pozor na vzduchové kapsy, aby se do žíly nedostal vzduch. Cévku zavedenou pro zprůchodnění močové cesty je potřeba ideálně každou hodinu pročistit kapalinou z injekční stříkačky, aby se náhradní cesta nezanesla krevní sraženinou. Pak by opět nemohl obsah močového měchýře odcházet ven, což by znamenalo konec snahy nebo potřebu další operace. Moč zatím volně odchází, což je dobré.

V 17 hodin jedeme na kontrolu do Plzně. Pejsek dostává další antibiotika. Vše se zdá být stabilní. Kontrola bude příští den.

7.4. - Po operaci druhý den

Noc z pátku na sobotu byla zatím nejhorší. Po včerejším třicetikilometrovém návratu z veteriny zjišťujeme, že katetr nahrazující močovou cestu je průchozí jen směrem dovnitř, takže čistící tekutina jde ze stříkačky dovnitř, ale ven už nejde nic. Má zase nafouklé bříško a plný měchýř. Kňučí a píská bolestí celou noc. Spím u Genjiho a střídám 20 minut spánku s 10 minutami uklidňování a hlazení ležícího pejska po srsti a po tlamě od čenichu směrem mezi uši. Již nemám pochyb, že ho to uklidňuje a občas i na pár minut "zabere". Toto střídání pokračuje až do rána do půl šesté, kdy se postupně začínám smiřovat s tím nejhorším, protože z měchýře stále nic neodchází... "promiň Genjiku, neumím toho víc udělat. Je mi to líto, zlato moje".

Najednou začal hodně pít, snad čtvrthodiny pil z misky jen s krátkými přestávkami. Pak se snažil zvednout. Pomohl jsem mu, sundal jsem mu límec (to je to nepříjemné kolem krku a hlavy, aby si nemohl lízat rány) a řekl jsem, že se půjdeme vyčůrat na zahradu. Šel jsem za jeho nejistým krokem a pozoroval ho. Zkusil to poprvé, jako štěňátko asi tři minuty v podřepu, až se mu zadní nožky podlamovaly, jak byl zesláblý a snažil se vymočit, ale bohužel nic. Pak další a další zastávky, stále nic. Až když se vracel ze svého kolečka zpět, tak při další snaze se mu konečně podařilo vyčůrat trochu moči s krví. Sláva. Měl jsem z něho radost. Další procházky se stav močení mírně zlepšoval. Hodně se snažil. Odpoledne jsme jeli na místní veterinu na kontrolu a na aplikaci antibiotik a léku proti bolesti. Stále pejska nosíme a nakládáme ve dvou, protože nemá sílu. Kontrola na veterině proběhne v klidu a protože v neděli se neordinuje, dostáváme dvě injekce pro zítřejší aplikaci v domácích podmínkách, vodu na průplach katetru a ještě jednu výživu - dvě třetiny vykapat dnes večer a jednu třetinu ráno, pak lze vyjmout kanylu z žíly. Večer je Genjik celkem klidný, ale nechce se mu čekat, až dokape výživa a pořád se ošívá a kleká si na přední nohy, což způsobuje zastavení přísunu živin. Musí mít nataženou nohu, aby byla žíla volně průtočná. Přesvědčit ho dá fušku, ale je rozumný. Konečně dvě třetiny výživy dokapaly, ještě propláchnout čůrací cestu a hurá na malou procházku po zahradě. Tam se opět snaží úspěšně čůrat, přestože průtok je slabý. Moč je po operaci stále krví zbarvená. Po návratu trocha krmení a jdeme spinkat.

8.4. - Po operaci třetí den

Noc byla klidnější, než ta předchozí, ale stále spím u něj na staré matraci a kontroluju jeho stav. Přišel si lehnout blíž ke mně, natáhl se vedle matrace hlavou k té mé, jako by chtěl poděkovat za pomoc. Jeho jazyk je slizký. Ráno kapeme do žíly poslední třetinu výživy. Předtím jsme propláchli kanylu a dáváme pozor, aby se do žíly nedostal vzduch. Na akití vkus to trvá příliš dlouho. Sláva, kapání je za námi, odstraňujeme náplast nechtěně i s částí srsti a vytahujeme kanylu z žíly. Konečně úleva aspoň na pacce. Proplachujeme močovou cestu a jdeme ven zkusit čůrat. Daří se ve stejném stylu, jako včera. Průtok je stále slabý, ale snaží se a důležité je, že moč odchází z těla ven. Přes den je pes už veselejší a já unavenější a tak po poledni ulehám ke spánku na dvě hodiny. Je krásné počasí, Genji zůstává venku s límcem a instrukcemi, aby hezky čůral. Odpoledne jej jdu zkontrolovat a zjišťuji velký problém - katetr z močové trubice je pryč. Začínám propadat panice, vše bylo na dobré cestě a teď tohle. Je ještě příliš brzy na vyjmutí katetru, aby začal močit přirozeně, protože močové cesty jsou po zákroku oteklé a hrozí ucpání cesty krevní sraženinou. Jdu zjišťovat, co se stalo. Projdu skoro celou zahradu a tenkou průhlednou asi 30 cm dlouhou trubičku nacházím na zemi v trávě skoro až u dveří do domu. Tam pes ležel a pravděpodobně si trubičku přilehl nohou a když se zvedal, tak ji vytáhl z močové trubice ven. Hypotéza. Nechápu, jak se to jinak mohlo stát, protože límec měl po celou dobu a s ním si mezi nohy nedosáhne. Akity si vždy poradí. Tak a co dál, zavolat doktorce na pohotovost do Plzně, jet tam rovnou? Volím nejjednodušší variantu a také nechci čekat, až se močová cesta ucpe. Propláchl jsem katetr čistou vodou a zavádím jej zpět do močové trubice tak, jak jsem pochytil z praxe na veterině. Nebylo to úplně jednoduché, ale daří se a pes na mě jen podivně kouká s vyvalenýma očima (něco mezi touhou sežrat a snahou věřit). Mám radost, že se povedlo dostat katetr zpět na místo, kde bude muset ještě pár dnů zůstat a přemýšlím, jak jej připevnit, aby se podobná příhoda neopakovala. K tomu poslouží obyčejná nit přeložená nadvakrát, omotaná kolem konce katetru a přichycená ke stehům ze zákroku na močové trubici. Tak to aspoň drží a katetr se nevysouvá ven v důsledku tlaku vyvolaným psem při snaze se vymočit.

Večer sami pod kůži píchneme antibiotika a lék proti bolesti. Psovi už chutná jíst a snad i dostatečně pije. Přes noc opět spí v domě, protože k ránu ještě mrzne. Ráno nás čeká kontrola v Plzni.

9.4. - Po operaci čtvrtý den

Noc byla klidná. Ráno na kontrole dostáváme další injekce antibiotik a léku proti bolesti a kopu prášků k další léčbě antibiotiky na 6 dnů. Stále je zapotřebí často proplachovat katetr - náhradní močovou cestu roztokem pomocí injekčních stříkaček. Pes už je veselý a už se zase venku snaží honit kamarádku kočku, jakmile při svém chabém zraku zjistí, že se mu motá pod nohama ve snaze se lýsat či ve snaze uloupit něco krmení z jeho misky.

Přestože je Genjimu lépe, nemá vyhráno. Důležité bude, aby po vynětí katetru z močové trubice mohl volně močit a aby tento stav setrval co nejdéle. Rovněž čekáme na rozbor usazenin, abychom zvolili správnou dietu. Další kontrola bude na místní veterině v sobotu 14.4.2018. Držte mu palce...

14.4. - Pět dnů rekonvalescence, nevolnost

Kontrola Genjiho na místní veterině proběhla bez potíží. Katetr z močové trubice si pes vytáhl už den předem sám, i přes límec, který měl kolem krku, zřejmě v domnění, že se tak vyhne návštěvě veterináře. Bohužel na kontrolu musel. Močení i přes absenci katetru je pro něj stále obtížné. Chvíli trvá, než se "rozčůrá" a proud moči je slabý. Sono ukazuje zvětšenou prostatu. Na podnět veterináře zvažujeme hormonální léčbu k uvolnění prostaty. Dále dostáváme léky proti nevolnosti, protože vše co Genjik sní asi po hodině až dvou zvrátí. Pes má u veterináře ze všeho nejraději východ. Jedeme domů, léčba antibiotiky končí za dva dny a stehy si vytáhneme sami za tři dny. Snad už mu nebude tak zle...

16.4. - Nevolnost trvá

Jíme s chutí, ale stále zvracíme. Je nám špatně, a doufáme, že jen v souvislosti s probíhající antibiotickou léčbou. Dnes ráno vzal poslední prášek. Zítra dáme sbohem stehům a věříme, že se jeho stav zlepší...

20.4. - Stehy pryč

Po ukončení léčby antibiotiky (Amoksiklav) je Genjikovi lépe, už nezvrací a je veselejší. Stehy z bříška a z piňďoura jsou konečně venku. Pouze jeden steh zůstal zarostlý pod kůží v oblasti měchýře a nejde ven, tak snad se nezanítí a postupně ho tkáň vyloučí ven. Jdeme si pro výsledky rozboru původních usazenin močového měchýře, abychom nastavili dietku...

7.5. - Dieta druhý den

Chemický rozbor usazenin určil, že se jedná o "urát". V meziobdobí, kdy jsme čekali na výsledky, Genjik jedl lososa - syrové filety ve stylu barfu a velice mu tato strava prospívala. Byl veselý, energický a chutnalo mu. Stav se výrazně zlepšoval. Je poznat, že akita pochází z ostrovů a má geneticky zakódováno, co je dobré a zdraví prospěšné. Losos je v našich končinách velmi podceňovaný a není o něj zájem, proto je i drahý. S barfem u akit máme dobré, více než dvouleté zkušenosti, ale logistika, skladování a příprava je velmi časově náročná, a lososů je málo, což nás přimělo vrátit se na granulovanou stravu. Po rozboru usazenin jsme pořídili doporučené dietní granule (aktuálně krmíme produktem Purina VD Canine UR Urinary), které však psovi absolutně nechutnají, opět je smutný, nemá energii, je mu špatně a zvrací. Zkusíme vydržet a uvidíme, zda si na tuto experimentálně veterinární stravu zvykne. Když si člověk přečte složení, tak se začne bát, aby se ze psa nestala slepice. Obsahem je jen obilí a kukuřice, plus samozřejmě složky, které by měly pomáhat po zdravotní stránce, tak tomu budeme věřit, dokud se neprokáže opak. Tento speciální dietní veterinární produkt jsme zvolili proto, že jediný ze všech doporučovaných neobsahuje sóju, sójový lepek nebo sójový olej, na které jsou akity obecně, alergické. Akita nesmí sóju.

9.5. - Zdravotní stav se výrazně zhoršil

Genjikovi se bohužel přihoršilo, sice močí dobře, ale je mu stále špatně a zvrací po každém jídle. Nemá žádnou energii a sílu a už se ani nechce příliš pohybovat. Musím ho přesvědčovat, aby se šel vyčůrat a postupně jej i musíme zvedat, aby se rozešel. Večer jedeme na místní veterinu, dostává opět injekci. Od operace mu ubyla hmotnost o 4 kg. Přes noc ho beru opět do lidského obydlí, abych ho hlídal. Neustále chlemtá vodu, jako by nemohl uhasit žízeň.

10.5. - Další vyšetření

Ráno jedeme na další vyšetření - rozbor krve, sono. Rozbor krve  je špatný ve všech směrech, ukazuje úbytek červených krvinek a nedostatek bílých. Sono prokazuje tekutinu v břišní dutině a po napíchnutí bříška zjišťujeme, že se jedná o směs krve s jinou tekutinou. Dostal kapačku a přes den zůstává na pozorování na veterině. Vyzvedáváme ho ve čtyři odpoledne a vítá nás vrtěním ocásku, sám se pohybuje, venku hezky čůrá a těší se domů. Na noc jsem ho vzal opět do chodby, aby spal poblíž a mohl jsem ho kontrolovat. Starou matraci jsem dal do chodby i pro sebe. Genjik je smutný a každou chvíli zakňourá - asi bolestí.

11.5. - Psí nebe

Ráno se loučíme pro plnění pracovních povinností. Pracovat se musí, aby bylo na granulky. Genjik leží na trávě ve správném lehu se zdviženou hlavou, ale smutný a pohledem mi dává sbohem. V té chvíli ještě netuším, že se odpoledne už neuvidíme. Genjika jsme našli po návratu domů kolem páté odpoledne, ležet mrtvého za domem, ve stínu pod keřem poblíž plotu. Jakoby se sám uklidil na místo, kam se příliš nechodí. Opodál byla opět vyzvracená strava. Bylo mu špatně i v posledních chvílích pozemského života.

Teď už mi nezbývá než zavzpomínat na hezké chvíle, které jsme spolu prožili. Když mi velkým uslintaným jazykem pečovatelsky hobloval celá záda, ruce a ramena, jakmile jsem se poblíž něho ocitl oblečený jen do půl těla. Jak jsme spolu sedávali na gauči v přátelském objetí a popíjeli plzeňské pivo, které mu velmi chutnalo. Nebo jak brumlal blahem, když jsem mu drbal vnitřek uší.

Osud bývá smutný.

Teď už mu zle není a jeho bohatší duše přemýšlí, jestli být v příštím životě zase psem, kočkou nebo člověkem...

29.5. - Rekapitulace

Jméno: Genji (Akita inu)

Narozen: Červenec 2009

Zemřel: Květen 2018 (36 dnů po náročné operaci)

Zdraví: nešlo mu čůrat a musel na operaci močového měchýře a trubice

Náklady Veterina Plzeň: 10.382,- Kč

Náklady Veterina Chotěšov: 2.900,- Kč

Náklady speciální strava: 3.828,- Kč

Náklady celkem za posledních 36 dnů života: 17.110,- Kč

=======================================================

Nabízíme a pro dobročinné účely pejskům věnujeme zbytek speciálního krmení po Genjikovi.

Jedná se o dietní krmivo:

A) Hill's Prescription Diet c/d Multicare Urinary s kuřecím - konzervy 8,5 kg

B) Purina VD Canine UR Urinary - granule 22 kg

Kdo máte zájem, kontaktujte nás prosím.