V rámci výzkumné činnosti byl proveden experiment za účelem potvrzení schopnosti přežití bez závislosti na matrixu stávající společnosti...

Experiment - Přežití Šumava 2020

Cílem experimentu bylo potvrzení předpokladu, že lze v přírodě mimo domov, bez balené pitné vody a bez závislosti na externích subjektech a nezbytných dodávkách, přežít souvisle více než 10 dnů a nocí. Experiment byl uskutečněn v přírodní horské oblasti Šumava, mimo společnost po dobu deseti dnů a deseti nocí, s plnou soběstačností, bez stanu, bez závislosti na vnějším ekonomickém a sociálním systému, bez finančních prostředků, bez dostupnosti balené pitné vody, jen s vlastním jídlem sbaleným do zavazadla pro nouzové přežití.

Plánování cesty

Plánování samotné trasy pochodu bylo limitováno časem 10 dnů a 10 nocí, s rezervou 4 dny. Vhodným termínem experimentu se jevilo období srpen až listopad roku 2020. Definitivně byl zvolen termín 15. 11. 2020 – 29. 11. 2020, vč. rezervy. Termín hlavní části experimentu (výpravy) se uskutečnil 15. 11. 2020, 0:01 hod. – 25. 11. 2020, 14:00 hod.

Vzhledem k ročnímu období musela být pečlivě uvažována doba setmění a úsvitu. Střední hodnota východu slunce v uvedeném období byla v čase 7:24 a střední hodnota západu slunce byla v 16:19 hod. Z toho důvodu byl interval pro nalezení nocležiště v přírodě plánovaný na každý den výpravy v rozmezí času od 15:15 do 16:15 hod. Pro etapu každého dne byla naplánovaná úniková cesta za účelem zvýšení připravenosti a snížení dopadu případných mimořádných událostí, které by v průběhu cesty nastaly. K plánování trasy byla primárně použita webová aplikace mapy.cz, a k zpřesnění některých detailů i papírové mapy Šumavy. Na každý den byla naplánovaná etapa o průměrné délce 20 km. Celková délka výpravy byla plánována na zhruba 200 km. Při plánování délky etap bylo přihlíženo nejen k celkovému charakteru projektu, ale i k náročnosti prostupu terénu, k předpokládané tíze zavazadla a k predikci počasí. Jako výchozí bod byla zvolena obec Lipno nad Vltavou a jako koncový bod obec Nýrsko. Doprava na a z místa určení byla zvolena vlakem národního dopravce Českých drah.

Sbalení zavazadla

Po uspořádání jednotlivých položek seznamu byly věci sbaleny do připraveného zavazadla – batohu. Při balení je třeba dbát na hmotnostně vyvážené uspořádání pravé i levé části zavazadla, aby při nesení nedocházelo k nepříjemnému převažování batohu na jednu či druhou stranu a k jednostrannému namáhání zádových svalů. Po sbalení činila hmotnost zavazadla 26 kg, vč. 1 litru pitné vody v termosce.

Pes jako doprovod

Pro účely psychické a sociální podpory byl členem experimentu a součástí týmu pětiletý pes plemene Akita inu jménem „Tygřík“ nadačního fondu BushiDo - Iru, který pečuje o psy postižené genetickou nemocí Sebaceózní adenitida. Nemoc se vyznačuje degradací kožních mazových žláz zánětlivými procesy. Zdravotní stav psa však výpravu nijak neomezoval, ba ani jeho samotného, nicméně muselo být postaráno o jeho krmení. Za tím účelem a vzhledem k nízké hmotnosti bylo nakoupeno sušené maso určené pro psy na celou dobu pobytu o celkové hmotnosti 1,8 kg s předpokladem, že 180 g na den bude pro psa z hlediska výživové hodnoty v kombinaci se sušenou zeleninou dostačující porce. Dalším vybavením určeným pro psa bylo jedno vodítko, jeden obojek a jeden lehký textilní náhubek. Obojek si nesl pes sám, ostatní věci určené pro psa nesl hlavní aktér experimentu.

Průběh experimentu

V průběhu experimentu byly autorem do papírových map průběžně zaznamenávány důležité údaje a milníky výpravy. Autor pro zákres do mapy používal mj. zkratky Nx – nocleh a Vx – voda, kde symbol „x“ značí pořadové číslo dne výpravy. Podrobný průběh a opis deníku experimentu po jednotlivých dnech uvádí následující text.

Podrobný průběh a deník experimentu (kráceno)

Den 1. – neděle, 15. 11. 2020

Přeprava vlakem na výchozí místo ze stanice Hradec u Stoda do stanice Lipno nad Vltavou trvala od času 7:04 do 11:53 hodin. Cesta vlakem byla běžnou událostí zpestřenou povinností nosit roušku z důvodu opatření nastavených vládou ČR v době vyhlášení nouzového stavu v souvislostí s epidemií chřipky Covid-19.

Zahájení pěší chůze bylo z obce Lipno nad Vltavou ve 12:15 hod., cíl cesty prvního dne byl zvolen za osadou Lipová. Ve 14:30 bylo dosaženo průchozího bodu Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky, kde došlo k prvnímu načerpání 1,5 litru vody k pití z odtoku vodní plochy rašeliniště. Voda byla pita přes vodní filtraci a později využita pro uvaření čaje s výtečnou příchutí rašeliny. Do deníku byla zaznamenána značka V1, jako první místo odběru vody. Cíle prvního dne bylo dosaženo v 15:40 hodin. Následovala stavba příbytku, jídlo sušeného masa a vaření zeleninové polévky a čaje do termosky na malém otevřeném ohni. Kolem 16:30 hodin se stmívá. Pes snědl porci sušeného masa a byl spokojený příjemnou odpolední procházkou. Je vhodné dodat, že po dobu celé výpravy, vyjma částí v obydlených lokalitách, se pes pohyboval na volno, jelikož je spolehlivý, poslušný a oddaně vychovaný. Nocleh byl uskutečněn v lesním porostu asi 20 metrů od značeného turistického chodníku v nadmořské výšce 870 metrů. Do deníku a mapy zaznamenána značka N1, jako nocleh číslo jedna. Byla provedena základní hygiena a ulehnutí ke spánku kolem 21:00 hodin. Stav kapacity baterie mobilního telefonu 80 %. Délka etapy 8 km.

Den 2. – pondělí, 16. 11. 2020

Ranní teplota byla v 7:00 hodin 4 °C. Ráno bylo sbaleno nocležiště a vypit šálek večer uvařeného čaje z termosky. Místo nocležiště bylo upraveno do původní podoby prostředí, kameny použité pro ohniště byly vráceny na své původní místo, zbytky topeniště skryty, místo po ležení bylo zneviditelněno do původní podoby před vstupem aktéra. Opuštění místa v 8:20 hod. V 9:00 hodin na stanovišti V2 načerpána voda v objemu asi 2 litry. První jídlo dne v podobě rybí konzervy bylo kolem 11. hodiny. Kolem 14. hodiny došlo ke ztrátě orientace v husté mlze při cestě na Svatý Tomáš zhruba na souřadnicích 48.6182886N, 14.2041742E. Následovalo zdržení asi 20 minut průchodem přes pastvinu s nebezpečně vyhlížejícími rohatými domácími zvířaty. Cíl a nocleh druhé etapy byl stanoven v bodě N2 v nadmořské výšce 870 metrů a dosažen v čase 15:20 hod. Následovalo vytvoření nocležiště a vaření na malém provizorním ohništi. Kolem 16:30 hodin se začíná stmívat. Strava sušené maso, vařená zeleninová polévka. Uvařen čaj do termosky na ráno. Pes snědl porci sušeného masa a je stále spokojený celodenní procházkou. Provedena základní hygiena. Na chodidlech se objevují puchýře z chůze v botách. Je nutné drobné ošetření pat chodidel hydratačním krémem. Ulehnutí ke spánku následuje v cca 21 hodin. Stav kapacity baterie mobilního telefonu 60 %. Délka etapy 15 km.

Den 3. – úterý, 17. 11. 2020

Ranní teplota v 7:30 hodin 5 °C. Ráno bylo sbaleno nocležiště a vypit šálek večer uvařeného čaje z termosky. Místo nocležiště bylo upraveno do původní podoby prostředí, kameny použité pro ohniště byly vráceny na své původní místo, zbytky topeniště byly skryty. Použita náplast s polštářkem pro ošetření puchýřů na patách obou chodidel. Opuštění místa noclehu v 8:30 hod. V 11:30 hodin na stanovišti V3 načerpána voda z přírodního zdroje v objemu asi 2 litry a zkonzumována svačina – konzerva, ořechy, sušené ovoce, energetická tyčinka. Kolem poledne byla při turistické cestě nalezena jabloň, která měla ještě v listopadovém období velmi chutné plody. Snědl jsem tři jablka. Pes okousal několik na zem spadlých jablek. Hojné stopy lesní zvěře v okolí stromu a zvěří okousaná jablka na stromě naznačovaly, že lesní zvěř využívá ovocný strom jako zdroj potravy. O kousek dále byl nalezen šípkový keř s plody. Ochutnal jsem jeden šípek. Pes nemá zájem a šípek evidentně ignoruje. Cíl a nocleh třetí etapy byl stanoven v bodě N3 v nadmořské výšce 825 metrů a dosažen v čase 15:30 hod. Kolem 16:30 hodin se stmívá. Následovalo vytvoření nocležiště a vaření na malém skrytém provizorním ohništi. Strava sušené maso, vařená zeleninová polévka. Uvařen čaj do termosky na ráno. Tygřík snědl porci sušeného masa. Provedena základní hygiena použitím vody čerpané z nedalekého Schwarzenberského plavebního kanálu. Tygřík mně vypil připravenou vodu na čištění zubů, takže jsem musel načerpat novou. Ulehnutí ke spánku v cca 21 hodin. V místě noclehu je dostupnost 4G mobilní sítě. Stav kapacity baterie mobilního telefonu 10 %. Délka etapy 18 km.

Den 4. – středa, 18. 11. 2020

Ranní teplota v 7:00 hodin 0,5 °C. Ráno bylo sbaleno nocležiště a vypit šálek večer uvařeného čaje z termosky. Místo nocležiště bylo upraveno do původní podoby prostředí, kameny použité pro ohniště byly vráceny na své původní místo, zbytky topeniště skryty. Použita náplast s polštářkem pro ošetření paty obou chodidel. Opuštění místa v 8:30 hod. Dopoledne na stanovišti V4 – Medvědí potok načerpána voda k pití v objemu asi 2 litry. Voda ze stanoviště V4 byla vzhledem k charakteru vodního toku konzumována průtokem přes mechanickou filtraci. Ve stoupajícím terénu na vrch Smrčina (1333 m.n.m.) se u cesty objevují první sněhová políčka. Po několika kilometrech chůze po hřebeni Šumavy při stoupání na vrch Plechý došlo k prvnímu sociálnímu kontaktu výpravy v podobě konverzace se dvěma mladými muži jdoucími v protisměru s plechovkami piva v rukách. Běžná společenská komunikace o směrech a cílech putování byla zakončena přátelskou nabídkou plechovky piva „na cestu“ jedním z mužů. Vzhledem k vstupním podmínkám experimentu jsem se rozhodl tuto milou nabídku odmítnout, ačkoli pokušení bylo obrovské. Cíl a nocleh čtvrté etapy vzhledem k pokročilému času byl stanoven v bodě N4 pod vrchem Plechý v nadmořské výšce asi 1350 m.n.m a dosažen v čase 16:30 hod. Kolem vrchu Plechý byly ke konzumaci dostupné zralé lesní plody v podobě borůvek a brusinek. Snědl jsem asi dvě hrsti borůvek a jednu hrst brusinek. Následovalo vytvoření nocležiště a vaření na malém skrytém provizorním ohništi. Strava sušené maso, vařená zeleninová polévka. Uvařen čaj do termosky na ráno. Pes snědl porci sušeného masa, ale není příliš nadšený opakující se stále stejnou stravou. Teplota v 17:30 byla 6 °C. Pocitová teplota byla vzhledem k silnějšímu západnímu větru nižší, dle windchill faktorové tabulky kolem 1 °C. Provedena základní hygiena. Ulehnutí ke spánku v cca 21 hodin. Stav kapacity baterie mobilního telefonu 0 %. Délka etapy z důvodu členitého horského terénu a stoupání byla 13 km. Nastal pocit únavy. Psychická pohoda byla zhoršena situací, že nemáme k dispozici kabel k dobití telefonu z powerbanky a také příchodem chladnějšího počasí.

Den 5. – čtvrtek, 19. 11. 2020

V noci přišlo ochlazení a silný vítr od západu. Bylo nutné použít ždárský vak, jako další izolační vrstvu ke spacímu pytli, který vlivem silného větru nebyl schopen dostatečně izolovat obsah. Tygřík se v noci třásl zimou vlivem silného větru, kterému byl vystaven a snažil se choulit co nejblíže ke mně. Vysloveně mně zalehl hlavu ve snaze vecpat se ke mně do spacího pytle. Použil jsem rezervní bundu šitou z celtoviny na zakrytí a ochranu psa před působením větru. Ranní teplota v 7:00 hodin byla 0 °C. Tento den bylo nutné vyřešit zdroj energie pro dobití telefonu, aby mohla být dále pořizována fotodokumentace průběhu experimentu. Ráno bylo sbaleno nocležiště a vypit šálek večer uvařeného čaje z termosky. Místo nocležiště bylo upraveno do původní podoby prostředí, kameny použité pro ohniště byly vráceny na své původní místo, zbytky topeniště skryty. Použita náplast s polštářkem pro ošetření paty obou chodidel. Stav puchýřů je stabilní, nehorší se. Opuštění místa v 8:00 hod. Dopoledne na stanovišti V5 načerpána voda v objemu asi 2 litry. Následovala svačina v podobě konzervy sardinek. Část etapy vedoucí po státní hranici s Rakouskem a Německem z vrchu Plechý, přes Trojmezí a Třístoličník až do Nového údolí nebylo možné pro vybité záznamové zařízení zdokumentovat. Další část cesty směřovala do Nového údolí, kde byla využita možnost dobití mobilního telefonu po dohodě s provozovateli místní směnárny. Zapůjčení dobíjecího kabelu nebylo možné, ale zanechání telefonu v místě pro dobití ano. Bylo dohodnuto vyzvednutí telefonu do 14:30 hodin téhož dne. Od 13 hodin byl zaznamenán drobný déšť vyžadující použití pláštěnky. Mezičas potřebný k dobití telefonu byl využit pro nalezení a vybudování vhodného nocležiště. Cíl a nocleh páté etapy byl stanoven v bodě N5 asi 1500 metrů za stanicí vlakového nádraží Nové údolí v nadmořské výšce asi 850 metrů. Nedaleká pozorovatelna lesní zvěře (posed) byla vzhledem k trvajícímu dešti využita jako suché zázemí. Ve 14:30 jsem zajistil vyzvednutí mobilního telefonu nabitého na 98 % v místní směnárně. V místě nocležiště následoval úspěšný pokus o rozdělání ohně vzhledem k trvajícímu drobnému dešti až po asi 30 minutách aktivní snahy. Dřevo je v dešti vlhké a jeho spalování je vlhkostí narušováno. Voda na čaj tak nebyla schopna dosáhnout plného varu. Kolem 16:30 hodin se stmívá. Jako strava využito sušené maso. Voda dosáhla odhadované teploty kolem 80 °C a byla použita na čaj do termosky na ráno. Pes snědl menší porci sušeného masa s velkou nechutí. Provedena základní hygiena. Ulehnutí ke spánku v cca 20 hodin. Stav kapacity baterie mobilního telefonu 97 %. Délka etapy v důsledku potřeby řešení energetické nouze byla 15 km.

Den 6. – pátek, 20. 11. 2020

Celou noc pršelo. Ranní teplota v 7:00 hodin byla 0 °C. Ráno bylo sbaleno nocležiště a vypit šálek večer uvařeného čaje z termosky. Místo nocležiště bylo upraveno do původní podoby prostředí, kameny použité pro ohniště byly vráceny na své původní místo, zbytky topeniště skryty. Použita náplast s polštářkem pro ošetření paty obou chodidel. Stav puchýřů je stabilní a je patrné hojení postižených částí chodidel navzdory trvající zátěži. Opuštění místa v 8:30 hod. Po opuštění stanoviště noclehu je asi po 1000 metrech chůze po značeném turistickém chodníku nalezena plodící jabloň s chutnými jablky. Snědeno několik jablek i Tygřík snědl pár jablek. Dopoledne na stanovišti V6 načerpána voda v objemu asi 2 litry a snědena svačina v podobě rybí konzervy, energetické tyčinky, několika ořechů a sušeného ovoce. Cíl a nocleh šesté etapy byl stanoven v bodě N6 v nadmořské výšce asi 950 metrů v čase 15:40 hod. Kolem 16:30 hodin se stmívá. Po dlouhotrvajícím dešti se pokus o rozdělání ohně nezdařil ani po 30 minutách snahy při použití podpalovačů ve formě svíčky, voskem zalité bavlny nebo obranného pepřového spreje. Nedaří se rozdělat oheň a uvařit čaj na ráno. Teplota večer klesá na -2 °C. Zbytek čaje z předchozího dne ponechán v termosce jako rezerva na další ráno. Termoska byla přes noc uchována ve spacím pytli pro eliminaci ochlazování nádoby působením vnější teploty, což by ve venkovním prostředí vedlo k rychlejšímu poklesu teploty čaje uvnitř termosky. Do spacího pytle bylo kromě termosky umístěno na mráz citlivé vybavení a materiál, jako mikrofiltr na vodu, svítilna, power banka apod. Strava sušené maso, není již chutná. Tygřík již nesnědl svoji porci sušeného masa. Nechutná mu. Dostal konzervu sardinek. Provedena základní hygiena. Ulehnutí ke spánku v cca 20 hodin. Stav kapacity baterie mobilního telefonu 78 %. Délka etapy 21 km.

Den 7. – sobota, 21. 11. 2020

V noci napadalo asi 3 cm sněhu. Ranní teplota v 7:00 hod. byla -4,8 °C v místě noclehu, které je obklopeno středně vzrostlými smrky. V místě bezlesé pláně o několik desítek metrů dále od nocoviště N6 a o několik minut déle byla naměřena teplota -6 °C. Není to dostatečný vzorek naměřených teplotních údajů, avšak dá se předpokládat, že lokální mikroklima je do jisté míry pozitivně ovlivněno působením okolní lesní vegetace, dané její hustotou, která zajišťuje lokálně vyšší teplotu prostředí, než která je měřena v místech bezlesích. Podobná pozorování, budou-li doplněna kvalitním měřením, mohou mít pozitivní výsledky využitelné pro plánování nouzových noclehů v terénu. Ráno bylo sbalení nocležiště náročnější z důvodu mrazu. Ztuhlé prsty na rukou omezují manipulaci s vybavením, které je rovněž ztuhlé a v důsledku pokrytí námrazou i objemnější. Zbytek vařeného čaje z termosky je po zhruba 36 hodinách od vaření stále vlažný. Zatímco voda v plastové nádobě obsahuje ledové krystaly, jejichž pití je nepříjemné, čaj z termosky lze pít. Místo nocležiště bylo upraveno do původní podoby prostředí. Použita náplast s polštářkem pro ošetření paty obou chodidel. Stabilizace zranění chodidel (puchýře) a jejich hojení probíhá i přes trvající denní zátěž rychleji než jejich degradace. Je subjektivně patrné, že organismus se začíná pomalu adaptovat na okolní podmínky. Opuštění místa nocležiště v 8:30 hod. Ráno na stanovišti V7 dočerpána voda do objemu 2 litry. První jídlo dne v podobě rybí konzervy bylo kolem 10. hodiny. Během celého dne je převážně slunečné počasí při teplotě kolem -1 °C. Cíl a nocleh sedmé etapy byl stanoven v bodě N7 – Nouzové nocoviště Modrava v nadmořské výšce asi 1000 metrů v čase 16:50 hod. Délka etapy 22 km. Na místě noclehu vyhraněném Správou národního parku Šumava nelze rozdělávat otevřený oheň. V rámci respektu stanovených civilizačních pravidel není pokus o rozdělání ohně proveden. Druhý den bez ohně, bez teplého čaje a bez možnosti vařit není pro psychickou pohodu člověka optimální stav. Sušené maso k večeři nelze pozřít, je po něm nevolno. Pes maso nechce už druhý den. Dostal konzervu sardinek. Následující ráno bylo zjištěno, že sušené maso mírně plesniví – Tygřík to cítil a poznal dříve než člověk. Plíseň byla pravděpodobně způsobena vlhkostí, přestože maso bylo dle pokynů výrobce uchováváno v prodyšných papírových pytlích a průběžně odvětráváno. Voda i energetické tyčinky jsou zmrzlé a nelze je pít a konzumovat. Od místního občana z Modravy byl zapůjčen USB kabel pro dobití mobilního telefonu z vlastní power banky. Telefon dobit na 100 %. Z důvodu přetrvávajícího mrazivého počasí a snižující se teploty byly na noc citlivé věci opět uloženy do spacího pytle, včetně oblečení, aby nepromrzlo. K ránu se dá předpokládat snížení teploty dle předpovědi a dle lokality nocležiště umístěném na otevřeném prostranství mimo lesní porost a jen pár metrů od Roklanského potoka o několik stupňů. Vzhledem k teplotním podmínkám je na nocleh použita další vrstva rezervního oblečení navíc. Večerní hygiena se pro mráz nekoná. V noci se pes třese zimou a když v brzkém ránu potřebuji opustit spací pytel pro vykonání fyziologické potřeby, pes okamžitě vyhřáté místo spacího pytle zalehne a nechce jej opustit. Musí být z místa po mém návratu přímo vytlačen fyzickou silou, abych se do spacího pytle mohl dostat. V extrémních případech potřeb přežití by bylo vhodné psa ve spacím pytli nechat a využít jeho tělesnou teplotu a vzájemný kontakt pro zahřátí.

Den 8. – neděle, 22. 11. 2020

Ráno v 7 hodin byla naměřena teplota -8 °C s druhotným potvrzením naměřené hodnoty i z venkovního rtuťového teploměru, umístěného na jednom z místních domů nedaleké Modravy. Na zemi stále leží sněhová pokrývka. Uvnitř spacího pytle je naměřena teplota 22 °C. Při oblékání a balení jsou prsty u rukou i nohou ztuhlé a je narušena jemná motorika potřebná pro rychlé sbalení věcí do zavazadla. Manipulace s vybavením je zhruba dvojnásobně pomalejší. Tygřík si ráno delší dobu líže šlachy zadních nohou, je na něm patrná únava v důsledku fyzické zátěže v kombinaci s nočním chladem a nedostatečnou stravou. V 8 hodin následuje odchod z místa nocležiště, je cítit zima na těle, takže je nutné se zahřát svižnou chůzí. Asi po hodině chůze bylo přivítáno právě vycházející Slunce a při osvitu člověka bylo cítit příjemné teplo a pocit vděčnosti. Náplasti na paty chodidel byly použity v průběhu cesty až po zahřátí se chůzí a následném odpočinku, protože ráno v zimě nebylo snadné s náplastmi manipulovat a byla potřeba se primárně zahřát a generovat teplo pro další fungování organismu. V bodě V8 byla načerpána čerstvá voda k pití. Na křižovatce cest pod Poledníkem byla zkonzumována svačina, jako jediné jídlo celého dne. V důsledku ztráty možnosti konzumovat sušené maso (lidské i psí) ze zásob jsem se rozhodl denní stravu rozdělit na zbývající počet dnů výpravy i s ohledem na potřeby hladového psa. Tygřík dostává po zbytek výpravy stravu stejnou jako člověk v podobě jedné konzervy buď sardinek nebo tresčích jater. Potraviny byly děleny téměř na polovinu mezi psa a člověka. Pes konzumuje i nabídnuté ořechy. V odpoledních hodinách dochází ke ztrátě orientace a sejití z cesty původního plánu z Prášil do Železné Rudy. Časová ztráta byla vypočtena asi na jednu hodinu. Vzhledem k pokročilému odpolednímu času a blížícímu se setmění je potřeba postavit nouzový bivak mimo původní plánované stanoviště. Stanoviště N8 vhodné pro nocleh bylo nalezeno v 15:40 ve vzrostlém bukovém lese. Kolem 16:30 hodin se stmívá. Je stále vlhko a na zemi leží sníh. Již třetí den není možné rozdělat oheň, uvařit teplou stravu a vyrobit teplé tekutiny k pití. Ve spacím pytli začíná být cítit vlhko z předešlé mrazivé noci, která vše nekryté ve venkovním terénu, včetně spacáku pokryla mrznoucí jinovatkou. Teplota v 19:15 hod. je na bodu mrazu kolem 0 °C. Vlhkost způsobuje ztrátu schopnosti konstrukce spacího pytle udržet v něm teplo generované lidským organismem. Tepelná ztráta, jakožto výměna vzduchu procházejícího mezi vnitřním a venkovním prostorem přes izolační vrstvu spacáku je z podstaty fyzikálních zákonů vlivem vlhkosti rychlejší. Ve 3:00 hodin je teplota uvnitř spacáku 19 °C. Soustřeďování vlhkosti uvnitř spacáku negativně ovlivňuje i kondenzace vydechovaných vodních par při dýchání, pokud je hlava zavřena v prostoru spacího pytle. Pro optimalizaci tepelných ztrát jsou některé spacáky rozděleny pomocí sektorů na části pro hlavu a části pro zbytek těla a tyto sektory lze prostorově oddělit samostatnými těsnícími šňůrami. Ideální stav je takový, kdy člověk vdechuje ohřátý vzduch uvnitř spacáku a vydechuje spotřebovaný vzduch ven, což ale není jednoduše prakticky proveditelné a ve spánku už vůbec ne. Vykonána základní hygiena. Ulehnutí ke spánku v cca 20 hodin. Stav kapacity baterie mobilního telefonu je dostatečný pro zbytek výpravy. Délka etapy 21 km.

Den 9. – pondělí, 23. 11. 2020

Ranní teplota v 7 hodin je 3 °C. Sbaleny věci a odchod do další etapy experimentu. Začíná pršet. Celý den je vlhko, mrholí nebo prší. V 10:30 hod. je první jídlo – konzerva sardinek nebo tresčích jater pro člověka i pro psa, drobná hrst ořechů a sušené ovoce. Na stanovišti V9 načerpána voda k pití. Během cesty je nutné učinit pauzu trvající asi 1,5 hodiny ve skrytu turistického přístřešku z důvodu silného deště. Další stanoviště pro doplnění zásoby vody bylo na bodu V10, kde teče vydatný pramen. Jako stanoviště noclehu N9 byl nalezen a využit turistický přístřešek. Příchod v 16:30 hod. Pes je unavený a olizuje si spodní část tlapek. Snědl kousky mírně plesnivého sušeného masa. Lidská večerní strava sestává z energetické tyčinky a několika ořechů. Teplota v 18:15 hod. je 2 °C. Provedena základní hygiena. Délka etapy 23 km.

Den 10. – úterý, 24. 11. 2020

Ranní teplota v 7 hodin je -1 °C. Je cítit vlhko ve spacím pytli. Je zapotřebí ošetřit drobné zranění prstu ruky. Výsledku není docíleno, protože mast desinfekce Betadine je zmrzlá a nelze použít. V případě nouze je možné pro desinfekci drobných ran použít alkohol nebo slabou koncentraci roztoku hypermanganu (manganistanu draselného) rozpuštěného ve vodě. Při vysoké koncentraci hypermanganu hrozí poleptání pokožky. Odchod z místa noclehu po sbalení zavazadla v 8:20 hod. Asi ve 14 hodin je první a poslední strava tohoto dne, poslední dvě konzervy tresčích jater rozdělené mezi člověka a psa a poslední patka chleba, který vydržel poživatelný a chutný po celou dobu výpravy. Chléb (Dobřanský pecen) byl po celou dobu skladován v obyčejné bavlněné utěrce. Stanoviště pro nocleh N10 bylo dosaženo v 16 hodin. Kolem 16:30 hodin se stmívá. Lokalita N10 se nachází mimo zónu národního parku Šumava, takže je možné opět rozdělat oheň pro zahřátí organismu a uvaření zeleninové polévky. Do polévky jsem se rozhodl přidat trochu plesnivého masa, které přejde varem a je poživatelné. Není ovšem ani pak valné chuti. Delší dobu přijímáme společně s Tygříkem tepelnou energii od plápolajícího ohně. Mám skoro strach, že mu chytne srst, jak blízko otevřenému ohni leží. Kolem 21. hodiny se přes mrazivé počasí uchylujeme ke spánku. Puchýře na nohou vzniklé druhý a třetí den již nevyžadují péči a jsou téměř zhojeny. Délka etapy 19 km.

Den 11. – středa, 25. 11. 2020

Ráno je teplota pod bodem mrazu, po sbalení a pečlivém úklidu tábora následuje odchod na vlakové nádraží do obce Nýrsko a celkové ukončení experimentu. Návrat domů je uskutečněn ve 14 hodin. Délka etapy 10 km.

Závěr a Vyhodnocení experimentu

Experimentem uskutečněným ve dnech 15. 11. 2020 – 25. 11. 2020 se podařilo reálně ověřit a úspěšně potvrdit předpoklad, že člověk dokáže nouzově přežít po dobu delší než deset dnů a nocí ve volné přírodě při teplotách kolem 0 °C, bez dostupnosti finančních prostředků, bez dostupnosti balené pitné vody, pouze s vlastními zásobami potravin a s vlastním vybavením.

V prvních třech dnech výpravy se teplota pohybovala nad bodem mrazu v hodnotách mezi 3 a 6 °C a počasí bylo relativně stabilní a suché. Vlastního jídla bylo dostatek, stejně tak vody z přírodních povrchových vodních zdrojů. Negativní vjem nastal čtvrtý den z důvodu vzniklých puchýřů na chodidlech nohou, kterým lze předejít vhodnou obuví a vhodnými ponožkami. Psychický stav dále ovlivnila výrazná změna počasí ochlazením, vlhkostí a deštěm, což rovněž vedlo k zhoršení podmínek pro rozdělání ohně. Změně počasí lze čelit dostatečným vybavením a úkrytem. Pátý den bylo nutné významně zredukovat stravu a najít alternativní způsob dělení stravy mezi člověka a doprovázejícího psa z důvodu znehodnocení sušeného masa, jako klíčové části potravin, plísní. Během experimentu bylo zapotřebí čelit mrazu kolem -8 °C, zamrzlé pitné vodě v běžném plastovém obalu a nemožnosti rozdělat oheň a uvařit stravu či vodu na čaj po souvislou dobu pěti dnů z důvodu nepřízně počasí a vlhkosti přírodního paliva. Postupná narůstající vlhkost spacího pytle výrazně negativně ovlivňovala pocitovou teplotu během noci v posledních dvou dnech experimentu. Celková délka přechodu pohoří Šumava činila téměř 200 km při více než 10 dnů trvající výpravě. Po celou dobu byla využívána k pití voda pouze z přírodních vodních toků, v některých případech s využitím mechanické filtrace. Denní objem vypité vody byl kolem 2 litrů. Strava probíhala zpravidla dvakrát denně (dopoledne a večer) z vlastních zásob. V posledních dvou dnech už pouze jedenkrát denně. Experimentem bylo prokázáno, že lidský organismus je schopen čelit nepřízni počasí a přežít v běžném přírodním prostředí mimo domov v horském regionu Šumavy, bez balené pitné vody, bez finančního zajištění a bez možnosti získání jídla, při dostatečné připravenosti více než deset dnů. Trvalé vzdělávání, příprava a prevence jsou důležitou součástí pro získání schopností a naděje úspěšného přežití člověka v přírodě. Zároveň je potřeba uvědomit si a plně respektovat mocnost přírodního prostředí, význam jeho rovnováhy a jeho rozmanitého vlivu na lidský organismus. Z duchovního aspektu víry a pokory je důležité umět pozdravit Slunce, poděkovat dešti, pohladit strom, keř nebo zvíře a žít plně v symbióze s okolním prostředím. Uznávat správné hodnoty a silou mysli věřit ve schopnost adaptace a vlastního přežití za jakékoliv situace.

Pokud se Vám příběh líbí a máte zájem o detailnější informace nebo byste se rádi zúčastnili dalších připravovaných experimentů ke zvýšení vaší odolnosti, třeba i s Vaším psím parťákem, kontaktujte nás.

Jiří Šiman a Tygřík, aktéři experimentu

PS: Podobu experimentu nelze doporučit laické veřejnosti bez dostatečné přípravy a znalostí.